Detailní popis

Můžeme ji znázornit jako spojnici procházející hroty kořenů zubů, což pro otodontistu představuje hranici mezi terapií dobře ovlivnitelnou dentoalveolární oblastí a skeletální bází čelisti, kterou ortodonticky ovlivníme minimálně. Apikální bázi hodnotíme orientačně palpací v dutině ústní, přesnější informaci získáme proměřením modelu a rozborem dálkového bočního snímku lebky.

Na modelu zjišťujeme velikost apikální báze pra měřením v úrovni apexů zubů mezi vertikálami vztv čenými v místě meziální aproximální plochy prvních stálých molárů. Měříme odpichovátkem, proužkem papíru či vláknem.

Rozsah apikální báze by měl být v souladu s rozměry korunek řezáků, špičáků a premolárů (tzv. koronární báze). Velikostí diskrepance se řídíme při indikaci extrakční terapie.

Na dálkovém bočním snímku hodnotíme horní apikální bázi pomocí bodu A, což je nejhlubší bod přední kontury alveolu horní čelisti ve střední sagitální rovině. Dolní apikální bázi hodnotíme podle analogicky konstruovaného bodu B. Vztah apikálních bází vyjadřujeme pomocí úhlu ANB, podle něhož určujeme skeletální třídu.