Detailní popis

Ascites se může vyvíjet pomalu a pokud se nezvětšuje objem břicha a nedochází k nárůstu váhy, může bez fyzikálního vyšetření a ultrazvukového vyšetření uniknout pozornosti. Někdy se projevuje různými znaky diskomfortu v břiše (tlak, nadýmání, flatulence) a obvykle menší diurézou.

Stanovení příčiny ascitu

Ke stanovení etiologie (exsudát, transsudát, příměs krve) a základního onemocnění je zapotřebí celkového vyšetření a někdy punkce ascitu pro biochemické, bakteriologické a cytologické vyšetření.

Nejčastější příčinou ascitu je portami hypertenze při jaterní cirhóze nebo tromboze portální žíly. Pokud je ascites chylózní, pátráme po obstrukci, např. posttraumatické, tumoru, TBC nebo kongenitální anomálii (ta se však projeví již u mladého člověka). Někdy je ascites projevem kardiální dekompenzace (při selhávání pravé srdeční komory), onemocnění pankreatu, polysérozitidy, při postižení peritonea nejčastěji karcinomatózou. Při změnách onkotického tlaku z jiné příčiny (hypoproteinemie např. u nefrotického syndromu) můžeme prokázat ascites také.

Pokud při punkci ascitu získáme hemoragickou tekutinu, je vždy nutné uvažovat především o maligní příčině. Iatrogenní ascites, po laparotomii nebo ascites při myxedému jsou velmi vzácné.

Diagnostika ascitu

Měla by být snadná, etiologii a léčbu však určuje základní onemocnění. Léčba diuretiky by měla být vždy sledována odborníkem, který také indikuje případně evakuační punci, pokud činí ascites nemocnému subjektivní potíže (dusnost, tlak v břiše).