C-faktor
Jeden z faktorů ovlivňujících pnutí, které vzniká při polymeraci fotokompozitních materiálů. Je definován jako poměr bondovaných stěn kavity k nebondovaným. Synonymum konfigurační faktor.
Detailní popis c-faktoru
Ukazuje na význam tvaru kavity pro kompozitní výplň a jeho důležitost pro vznik kontrakčního pnutí. Čím více je kompozitní výplň obklopena zubními tkáněmi (čím více stěn kavity je bondováno), tím větší pnutí v kompozitní výplni vzniká. Naopak čím více volné plochy má kompozit, tím je menší nebezpečí pnutí. Představíme-li si zubní kavitu jako krychli o šesti stěnách, pak faktor 5/1 odpovídá I. nebo V. třídě podle Blacka a znamená nejhorší konfiguraci kavity pro kompozit, protože pnutí je největší.
Naopak IV. třída podle Blacka znamená z tohoto pohledu nebezpečí nejmenší. Pokud je kontrakční pnutí větší než síla bondu ke stěně kavity, potom dojde ke vzniku spáry mezi výplní a zubem se všemi důsledky (minimálně hypersenzitivita dentinu, maximálně ztráta vitality). Zatímco u nehluboké I. třídy je díky kvalitnímu okrajovému uzávěru ve sklovině toto nebezpečí poměrně malé, u III. třídy s ponecháním podminované skloviny mohou vzniknout neestetické praskliny, u rozsáhlé II. třídy MOD s podminovanými hrbolky hrozí i fraktura, ale největší slabina je stále v místě gingiválního schůdku (u III. třídy, ale zejména u II. třídy!). Všechna tato nebezpečí nepramení ale pouze z nevýhodného c-faktoru, další role hrají velikost kavity, aplikační technika (vrstvení), intenzita polymeračního světla, modul elasticity a míra kontrakce