Detailní popis gingivektomie

Gingivektomie dříve patřila k nejčastějším výkonům na parodontu. Indikací pro provedení gingivektomie jsou nepravé i pravé parodontální choboty, které se nepodařilo eliminovat v hygienické fázi terapie.

Dnes se gingivektomie provádí daleko řidčeji, protože ji nahradily jiné chirurgické metody. U parodontitid je jednou z metod volby. Indikacemi zůstávají:

• nepravé parodontální choboty u medikamentózně podmíněných hyperplastických gigivitid (dnes nejčastější indikace),
• pravé parodontální choboty (kapsy) na vestibulárních plochách, jejichž dno je 2 mm nad mukogingivální hranicí,
• parodontální choboty na palatinálních plochách, kde ji můžeme provádět proto, že palatinální epiteliální kryt tvoří pouze připojená gingiva.

V dolní čelisti linguálně je také širší připojená gingiva, i zde lze častěji indikovat gingivektomii. Nevýhodou gingivektomie je skutečnost, že při tomto výkonu se definitivně odstraňuje tkáň, která je pak ztracena. Gingivektomie může definitivně porušit anatomické vztahy na parodontu tím, že odstraní připojenou gingivu a vznikne mělké vestibulum. Další nevýhodou je estetický defekt vzniklý obnažením kořenů zubů a jejich citlivost na termické i dotykové podněty.

Gingivektomie provedená na orálních plochách se může kombinovat s lalokovými operacemi. Gingivektomie je jednoduchý efektivní výkon, jehož hlavní indikací dnes jsou hyperplastické změny gingivy medikamentózně podmíněné. U parodontitidy má své omezené indikace, ale i zde je jen metodou volby; může být nahrazena j iným výkonem.