Rizikovými faktory pro rozvoj cévních arteriosklerotických změn na dolních končetinách je mj. kouření, hyperlipoproteinemie, diabetes mellitus. Onemocnění se může projevit únavou dolních končetin, vzácně trofickým defektem. Typickým příznakem je klaudikační syndrom, projevující se asymetrickými bolestmi, křečemi v lýtkovém svalu, které progredují chůzí a mizí při zastavení. Tento interval se u neléčeného postižení zkracuje a udává se, obvykle ve stovkách metrů, bez potíží.

Vyšetření spočívá ve fyzikálním vyšetření (hmatné pulzace tepen dolních končetin), dopplerovském vyšetření průchodnosti arterií. Přesnou diagnózu a rozsah stanoví pouze angiologické vyšetření, které rozhoduje o způsobu léčby (konzervativní, chirurgické).

Progrese nemoci má za následek zhoršování trofiky až k rozvoji ulcerací nebo gangrény.

Diferenciální diagnóza

Pátráme zvláště po diabetes mellitus a jiných příčinách bolesti dolních končetin (Bůrgerova nemoc, minerálové dysbalance, postižení muskuloskeletálního postižení aj.).

Léčba

Vazodilatační, kompenzace diabetes mellitus, chirurgické řešení nabízí cévní bypass, endarterektomii, cévní protézy. Výhodným řešením je dilatace angioplastikou.