Povlak jazyka
Povlak jazyka tvoří epitelové výběžky nitkovitých papil. V povlaku se dále nacházejí odloupané epitelie, mikroby, zbytky potravy, mucinu.
Povlak fyziologický se nachází u zdravých jedinců, ale jeho intenzita je proměnlivá. Po ránu je povlak intenzivnější, po jídle se povlak zmenšuje.
Patologicky změněný povlak se vyvíjí se z fyziologického povlaku. Rozlišujeme akutní a chronický povlak. Akutní provází celková onemocnění infekční (pneumonie, sepse aj.). Vzniká velmi rychle během 24 hodin. Vedle infekčních onemocnění se zjišťuje také u šoku, akutních břišních příhod. Rozvíjí se snížením samoočišťování dehydratací. Barva povlaku jazyka se mění od bělavé po hnědavou. Výrazný povlak se nazývá fuligo linguae. Chronicky zmnožený povlak bývá u dyspeptického syndromu, u pacientů, kteří chronicky vyplachují chlorhexidinem, peroxidem. Zvýšený povlak přetrvává i po antibiotikách.
Patologicky zmenšený povlak: existuje celá škála přechodů. Zmenšení povlaku jazyka je dáno vymizením nitkovitých papil. Vymizení povlaku jazyka je vyvoláno nejčastěji karencí železa nebo skupiny vitaminů B komplexu. Také je známa atrofieká glositida, doprovázející chronickou kandidózu. Hunterova glositida doprovází perniciózní anémii. Atrofieká glositida u Sjógrenova syndromu je součástí karence železa a atrofícké gastritidy.