Zevní resorpce

Zevní resorpce je způsobena drážděním periodoncia infekčním procesem (periodontitis chronica, parodontitis) nebo jako následek traumatu (též iatrogenního – např. perforace kořene). Histologicky, kromě granulační tkáně prostoupené lymfocyty, neutrofilními granulocyty a makrofágy, jsou přítomny odontoklasty (respektive cementoklasty). Nezřídka bývá pozorována také ankylóza. U traumatem postižených zubů pozorujeme resorpci po luxaci či rychlém pohybu zubů po ortodontické terapii. Konečně může být resorpce také způsobena růstem některých nádorů, cyst, ale i prořezávajících zubů. Zde je etiologickým faktorem většinou tlak. Po totální luxaci (avulze, exartikulace) a následné replantaci dochází k resorpci v důsledku poškození desmodontu (mechanické poškození, vysušení). Resorpce je zvlášť agresivní tam, kde došlo následkem traumatu k nekróze dřeně a současnému poškození povrchu kořene, čímž došlo k propojení vnitřního a vnějšího povrchu kořene prostřednictvím dentinových tubulů. Vyvolávajícím faktorem jsou pak rozpadové produkty tkání pulpy, bakterie atd. Fyzikálním traumatem je také bruxizmus či poškození nástrojem, např. při scalingu. Chemickým etiologickým faktorem může být prostředek k vnitřnímu bělení zubů na bázi peroxidu.

Léčba

Aplikuje se Ca(OH)2 i preventivně u traumaticky postižených zubů. U rozsáhlých resorpci se postupuje chirurgicky – odklopení laloku a ošetření výplní, resekce kořenového hrotu, hemi-extrakce, extrakce-osetření-replantace nebo konečně extrakce.

Vnitřní resorpce

Vnitřní resorpce je způsobena podobnými mechanizmy (trauma, infekce) se stejným histologickým nálezem. K vnitřní resorpci může dojít i po přímém překrytí nebo amputaci pulpy. Někdy je etiologie neznámá (idiopatická resorpce). Vnitřní resorpce může vést až k perforaci zubu do periodoncia, takže klinický obraz může činit diagnostické obtíže (odlišení od zevní resorpce). Granulační tkáň může prosvítat korunkovou částí jako růžová skvrna (pink spot). Zuby většinou reagují vitálně.

Léčba

U malých resorpcí se provede exstirpace a zaplnění kořenového kanálku, u větších defektů s perforací se aplikuje Ca(OH)2 po 2-3 měsících až do vytvoření tvrdé tkáně a potom se kořenový kanálek opět definitivně plní gutaperčou. Zevní i vnitřní resorpce nemusí být v praxi striktně oddělena jako učebnicový termín, můžeme je obě nalézt i u jednoho zubu.