Slovník

A

Aktinomykóza cervikofaciální

Cervikofaciální aktinomykóza, tvořící 90 % všech aktinomykóz, je atypickou, chronic­kou bakteriální infekcí odontogenního původu. Jejím nejčastějším původcem je Actinomyces israeli, méně často další aktinomycety či jiné bakterie.

Detailní popis

V procesu vzniku cervikofaciální aktinomykózy se uplatňují kromě aktinomycet i další bakterie Propionibacterium propionicum, Bifidobacterium ericksonii. Nejasná je úloha tzv. doprovodných mikroorga­nismů Actinobacillus actinomycetemcomitans, Haemophilus sp., Prevotella sp., Porphyromonas sp.

 

Onemocnění postihuje celkově zdravé jedince, častěji muže – kuřáky ve věku 30-60 let. Vzniká jako důsledek mírného traumatu měkkých tkání (úrazy, extrakce zubu a jiné menší chirurgické zákroky). Jde o tuhé, mírně bolestivé či nebolestivé, fixované zduření v oblasti úhlu dolní čelisti. Kůže v jeho rozsahu je zarudlá a na­cházíme na ní jednu či více pištělí, z nichž při expresi vytéká řídký žlutavý hnis, obsahu­ jící někdy makroskopicky patrná, žlutavá tužší zrnka, tzv. aktinomykotické druzy tvoře­ né agregáty aktinomycet. Postižená oblast se jizví a deformuje, přidává se čelistní kon­ traktům. Skelet zůstává nepostižen, reakce regionálních mízních uzlin není výrazná. Píštěle se mohou nacházet i na ústní sliznici.

 

Léčba se skládá z parenterálního podávání velkých dávek antibiotik (peniciliny, při je­jich nesnášenlivosti makrolidy nebo tetracykliny) po dobu 4-6 týdnů i déle a z drenáže abscesových dutin. Předčasné ukončení antibiotické léčby obvykle vede ke vzniku recidivy.

Chcete dostávat emailové novinky?