Detailní popis chondromu

Postihuje častěji mladší jedince, vždy je uložen v kosti nebo ke kosti přisedá, nikdy neroste v měkkých tkáních. Popisují se proto chondromy hluboké (enchondromy) a perichondromy. Enchondromy jsou vždy častější v čelisti dolní, kde je jejich predilekčním místem symfýza, tělo nebo kloubní výběžek. Perichondromy sídlí častěji na maxile, a to na jejím dásňovém výběžku nebo na patře. Chondrom je vždy dobře ohraničený a opouzdřený, má zpravidla uzlovitý tvar a tužší konzistenci. Vyvíjí se rychleji než fíbrom a může dorůstat i do značné velikosti. Roste-li v horní čelisti, může propagovat do očnice, do čelistní dutiny a na spodinu lební. Někdy se vyskytují chondromy mnohočetně u téhož individua,především na článcích prstů rukou a nohou (Ollierova chondromatóza), jindy ve smíšených nádorech jako chondrosarkomy a myxochondrosarkomy. Ty jsou pak maligní a velmi rychle rostou. Rentgenologicky nemají chondromy vždy typický obraz, nádor může připomínat cystu nebo se jeví jako sytý, proti okolní kosti nepřesně ohraničený stín; je-li tkáň nádoru zčásti kalcifikována (osteochondrom) je obraz různě granulovaný.

Léčba chondromu

Chirurgická, nádor se exstirpuje. Při recidivě je nutno pomýšlet na možnost maligního zvratu a úměrně tomu volit i další operační výkon – pro vádí se resekce daleko v bezpečnostní zóně zdravé tkáně.