Detailní popis dentinu

Je to tvrdá zubní tkáň mezenchymálního původu, pocházející z nervové lišty, vzniklá činností odontoblastů, které vytvářejí vrstvu predentinu a postupně dostředivým směrem ustupují. Odontoblasty perzistují na povrchu dřeně a doživotně si zachovávají schopnost tvorby dentinu, pokud je pulpa vitální (sekundární a terciární dentin). Jejich cytoplazmatické výběžky – Tomesova vlákna vybíhají dentinovými tubuly až do vzdálenosti 5000 µm (5 mm).

Struktura dentinu

Dentin se podobá v lidském těle kosti, ale jeho struktura je unikátní. Neobsahuje cévy a neremodeluje se jako kost. Dentin je tvořen minerály (hydroxyapatitem), organickými součástmi (kolagenem) a vodou. Jednotlivé součásti mají podíl váhových procent 70 : 20 : 10, nebo 45 : 30 : 25 objemových procent. Kolagenní vlákna tvoří podpůrnou kostru dentinu, která je matricí pro mineralizaci během vývoje zubu i během dalšího života zubu. Pokud existuje tato kostra, je dentin schopen remineralizace. Bez kolagenu je dentin mrtvý, nekrotický a musí být odstraněn. Největší podíl má minerální část představovaná hydroxyapatitem. Nejvíce mineralizovaný je peritubulární dentin, tvořící stěnu dentinových tubulů, které procházejí napříč dentinem (v korunkové části mají esovitý průběh, v kořenové části téměř přímočarý). Méně mineralizovaný je interrubulární dentin (obsahuje asi 50 % kolagenu). Dentinové tubuly se zužují od pulpy směrem periferním (od 3,0-5,0 µm do 1,7-1,8 µm) a jejich počet na mm2 klesá také směrem od pulpy (cca 64 000/mm2 v blízkosti pulpy a cca 16 000/mm2 periferně).

Dentin díky menší mineralizaci umožňuje zubu určitou flexibilitu, což znamená také prevenci fraktur vysoce mineralizované křehké skloviny. Další důležitou skutečností je vlhkost dentinu (tubulární tekutina), zvláště při ošetřování dentinové rány.

Sekundární dentin

Sekundární dentin je dentin, který se postupně fyziologicky přidává k vrstvě primárního dentinu od prořezání zubu (korunková část), respektive od ukončení vývoje kořene (kořenová část). Tak dochází ke zmenšování pulpální dutiny.

Terciární dentin

Terciární (obranný, reparativnf) dentin vzniká také činností odontoblastů, ale ne fyziologicky, nýbrž jako obranná odpověď na inzult (mechanický, chemický či infekční). Charakteristický je menší počet dentinových tubulů a jejich nepravidelné uspořádám jako obrana proti průniku dráždivých látek či infekce.

Iregulární dentin

Mount ještě popisuje další typ tzv. iregulárního dentinu, který také vzniká jako důsledek inzultu, který je tak agresivní, že došlo k odumření odontoblastů, ale z přilehlé vrstvy pulpy, která zůstala vitální, se diferencují klky tvořící nový dentin. Ten se ale strukturálně liší od obvyklé tubulární struktury.

Sklerotický dentin

Sklerotický dentin (transparentní) nevzniká z vnitřní strany, ale z vnější. Je to vlastně sklerotizovaný dentin – dentinové tubuly jsou uzavřeny solemi vápníku. Vytváří se u chronicky probíhajících kazů, u akutních na jeho vytvoření není dostatek času. Tento typ dentinu se vytváří i u klínovitých defektů, které patří mezi nekazivé afekce.