Slovník

D

Diseminovaná intravaskulární koagulace

Je získaný stav vyznačující se zvýšenou srážlivostí krve u postiženého, což vede k vyčerpání koagulačních faktorů a zvýšené krvácivosti. Uvolnění prokoagulačních faktorů vede ke spotřebě koagulačních faktorů a krevních destiček (konsumpční koagulopatie), fibrinová vlákna vyplní malé cévy a naříznou a tím hemolyzují procházející červené krvinky. Tato patologická aktivace koagulačních mechanizmů může nastat při každém zhoubném bujení (akutní leukemie), k dalším příčinám patří infekce, traumata, porodnické komplikace.

Příznaky diseminovaná intravaskulární koagulace

Objevují se rozsáhlé modřiny, začínají krvácet i místa starých vpichů do žil, tkáňové nekrózy a gangrény, krvácení (do CNS, plicní, děložní). V krevním nátěru jsou poškozené červené krvinky (schistocyty), vyšší množství fibrinových – degradačních produktů, koagulační časy jsou delší, klesá počet trombocytů, krev nabraná do běžných zkumavek se nemusí vůbec srazit.

 

Léčba diseminovaná intravaskulární koagulace

Spočívá v odstranění příčiny, úprava rovnováhy tělesných tekutin (nutné přesné měřené
diurézy), aplikace čerstvé mražené plazmy, transfuze krevních destiček a krve, sporná je miniheparinizace. Léčení náleží hematologovi.

Chcete dostávat emailové novinky?