Ranní teplota nemá přesáhnout 37,2 °C, večerní 37,7 °C. V praxi však hodnotíme vzestup teploty od 37 do 38 °C jako subfebrilie a teploty nad 38 °C jako febrilie. Někdy jsou febrilie provázeny zimnicí nebo třesavkou. Často může typ teplotní křivky napomoci k určení jejích příčin.

Remirující teploty se vyskytují např. u TBC, různých infekcí (lokálních, intravaskulárních), poruch termoregulace (onemocnění štítné žlázy, feochromocytomu aj.). Trvalá teplota bývá často u infekcí i maligních chorob nebo systémových onemocnění, při tkáňových nekrozách. Častější u maligních chorob nebo infekcí je intermitentní typ. Relabující teploty můžeme identifikovat např. u malárie, lymfomu, Grawitzova tumoru, neutropenií, leukemií aj. Existuje stav s velmi vysokou teplotou tzv. maligní hypertermie, někdy způsobená neuroleptiky (maligní neuroleptický syndrom).

Teplota je důležitým ukazatelem většinou zánětlivých změn a její diferenciální diagnóza je rozsáhlá.