Furunkl v orofaciální oblasti

Dispozice k onemocnění je dána zevními činiteli – práce v prašném prostředí, vnitřním činitelem je diabetes mellitus. Nejčastější lokalizací je horní ret. Infekce se zanáší do hlubších struktur pokožky škrábáním, v mazové žláze a vlasovém míšku se tvoří nekróza epitelu a vaziva, vzniká nekrotický čep, kolem něhož se vyvíjí prudká místní hnisavá infiltrace, hnisáním se čep vyloučí a defekt se zjizví.

Z klinického hlediska je nejnápadnějším místním příznakem bolest, která je spontánní a stupňuje se při přímém dotyku i mírném tlaku. Objektivním příznakem je zduření v místě onemocnění i hlubší bolestivý infiltrát v hloubce, posléze zarudnutí a vyklenutí kůže s různě velkou pustulou na povrchu, výrazný je kolaterální edém, regionální nespecifická lymfonoditis.

V oblasti obličeje je furunkl nebezpečným onemocněním pro možnost komplikací až smrtelných – infekce se může šířit cestou v. angularis a v. ophthalmica superior až na sinus cavernosus nebo přes v. facialis do v. jugularis, varovným příznakem počínajícího septického stavu jsou zchvácenost pacienta, teploty spojené s třesavkami a zimnicí.

Diferenciální diagnóza

Přichází v počátečních stadiích jiných onemocnění, v úvahu přichází odontogeny zánětlivá komplikace nebo kožní choroby (cheilitis granulomatosa, sycosis, erysipel), v rozvinutém stadiu choroby je diagnóza zpravidla jasná.

Léčba furunklu

Zpravidla konzervativní, přikládají se teplé obklady s octanem hlinitým, protistafylokoková antibiotika, někdy přichází v úvahu i aktinoterapie. Dojde-li ke kolikvaci furunklu, provede se v místním znecitlivění drobná incize a nekrotický čep s hnisem se odstraní opatrně exkochleační lžičkou. Kontraindikovány a nebezpečné jsou pokusy o digitální expresi neúplně uvolněného nekrotického čepu.