Vznik glomerulopatií

Vznikají např. v důsledku imunokomplexového onemocnění (glomerulonefritidy, autoimunitní onemocnění, systémový lupus disseminatus), postižením membrány glomerulů (mj. Goodpasteurův syndrom, některé glomerulonefritidy) nebo z neimunologické příčiny (diabetes mellitus, amyloidóza, Wegenerova granulomatóza aj.). Klasifikace je však rozsáhlejší.

Akutní glomerulonefritida

Je nejčastěji následkem streptokokové infekce (beta-hemolytický streptokok), také však virového původu nebo vlivem některých toxinů. Po 2 týdnech, kdy dominují příznaky respirační infekce, se objeví makroskopická, nebo mikroskopická hematurie, která může být i náhodným nálezem. Častěji však trvá únava, subfebrilie, cefalea, objeví se edémy očních víček a někdy hypertenze. V této fázi může být i oligurie. V laboratorním vyšetření se prokazují hematurie, proteinuric, případně zhoršení renálních funkcí.

Léčba

Spočívá v klidovém režimu, dietě která má zabránit progresi do renální insuficience.

Diferenciální diagnóza

Hematurie (SLE, kolagenózy, endokarditida, infekční choroby, purpury, a jiné nefropatie např. IgA nefropatie aj.) a proteinurie

Chronická glomerulonefritida

Je obvykle následkem nedoléčené nebo nepoznané akutní leze. Obvykle probíhá asymptomaticky a diagnostikuje se laboratorním vyšetřením moči (zvláště hematurie a proteinurie) a renálních testů. Často se nachází normocytární anémie a porucha fosfokalciového metabolizmu. Onemocnění je závažné, protože postupně progreduje do chronické renální insuficience. Správnou dietou může být i stabilizováno. Případnou medikamentózní léčbu a další postup určuje nefrolog.

Nefrotický syndrom

Může být primární poruchou, nebo provází chronickou glomerulonefritidu. Typickými příznaky jsou edémy, hypoproteinemie při kvantitativně významné proteinurii a někdy hypercholesterolemic Nefrotický syndrom může provázet SLE, polyarteritidu, Wegenerovu granulomatózu, amyloid, myelom a některé malignity (lymfom, karcinomy). Častý je u diabetes mellitus a u otrav těžkými kovy. Diabetes mellitus se projevuje jako Kimmelstielův Wilsonův syndrom (glomeruloskleróza), nebo jako tubulointersticiální nefritida, kterou však nefrotický syndrom obvykle neprovází.

Diferenciální diagnóza

Odlišujeme infekce, analgetické nefropatie a nefrosklerózu, které se mohou laboratorně projevit obdobně, ale bez proteinurie. Diagnózu glomerulopatií musí někdy upřesnit až renální biopsie