Je důsledkem zvýšení koncentrace žlučového barviva (bilirubinu) v krvi nad fyziologickou hranici, vedoucí ke žlutému zbarvení kůže a sliznic různé intenzity (subikterus, ikterus). Obvykle je zbarvení viditelné při aspexi pacienta. Vodítkem může být údaj o tmavém zbarvení moči a světlá stolice. Tmavá moč však může být způsobena změnou koncentrace (ráno, febrilie, nedostatečné zavodnění).

Zvýšená koncentrace nekonjugováného bilirubinu je důsledkem nadprodukce (hemolýza), sníženého vychytávání v játrech nebo při nízké konjugaci u některých enzymopatií (Gilbertova nemoc aj.). Spoluúčastní se při hepatocelulárním postižení.

Zvýšení konjugovaného bilirubinu se prokáže při obstrukčním ikteru (benigního i maligního původu) a u všech ikterických onemocnění (hepatocelulámí poškození, cholestáza někdy i útlakem zvenčí, v průběhu parenteráiní výživy, při alkoholizmu a po některých lécích).

Vyšetření spočívá v laboratorním vyšetření jaterních zkoušek a moči.