Detailní popis kortikotomie

Bezprostředně po chirurgickém výkonu následuje léčení snímacími nebo fixními přístroji. Princip léčebného postupu spočívá v tom, že naříznutím kortikální vrstvy kosti se výrazným způsobem oslabí odpor, který klade alveolární výběžek, a vlastní ortodontický přístroj lze pak intenzivněji aktivovat. Doba léčení se tak zkracuje, redukuje se i riziko recidivy dysgnacie. Výkon se indikuje u pacientů, kteří překročili vhodný věk na výlučně konzervativní terapii. Nejčastěji se kortikotomie indikuje u protruze horních frontálních zubů s mezerami, osvědčuje se i při rozšiřování dolního frontálního úseku.

Operační výkon začíná vertikálním protětím mukoperiostu, řezy jsou umístěné meziálně a distálně od posunovaného zubu nebo skupiny zubů, jejichž sklon nebo postavení má být změněno. Po odklopení mukoperiostálního laloku a obnažení kosti se kortikalis protíná ostrým fisurovitým vrtákem vertikálními, paralelně probíhajícími řezy bud“ z vestibulární, nebo i z orální strany. Vertikální nářezy lze spojit i horizontální tomií nad apikální krajinou. Stehem mukoperiostu chirurgická část léčby končí. Ortodontická část léčby trvá v průměru půl roku, novou polohu zubuje nutno zajistit retenčním aparátem. Transponovaný zub lze pro protetické účely použít asi po roce.