Osteosarkom je nádor buď s převahou osteolýzy, nebo s význačnou novotvorbou kostí. Nádor charakterizuje přímá tvorba osteoidní kosti nebo přítomnost polymorfní sarkomatózní tkáně, ve které převládají vřetenovité buňky.

Vyskytuje se v horní i dolní Čelisti, převážně postihuje mladší osoby do 20. roku věku. Na začátku růstu vyvolává napětí v kosti, později se objevují bolesti, které se promítají do zubů. Zuby se pro tyto bolesti nejednou trepanují nebo extrahují.

Podle stupně osteoplazie rozeznáváme formu osteoplastickou a osteolytickou, pro terapii a prognózu onemocnění nemá toto rozlišení praktický význam.

Sarkom osteolytický

U této formy nedochází ve větší míře k osifikaci nádorového osteoidu. Z hlediska biologických vlastností je velmi maligní, rychle roste, velmi brzy destruuje celou čelist a prorůstá i do okolních měkkých tkání. Jeho růst je provázen paresteziemi a neuralgiformními bolestmi v oblasti postižené větve trojklanného nervu. Brzy metastázuje krevní i lymfatickou cestou. V klinickém obraze se projeví jako různě velký vředovitý defekt alveolárního výběžku, na skiagramu odpovídajícím defektem kosti.

Sarkom osteoplastický

Vyznačuje se současně rozpadem a novotvořením kosti, tvorba kosti je velmi výrazná. Roste pomalu, zpočátku asymptomaticky a mnohdy dorůstá do značné velikosti. Na čelisti se zpočátku projevuje zduřením dásňového výběžku a pulpitickými bolestmi zubů, které nepřestávají ani po extrakci. Později, je-li postižena maxila, nastává deformace tváře a nosu, nosní křídlo je zatlačeno nahoru a dopředu, kůže nad zduřením zůstává dobře posunlivá. Dýchání nosem je pro nemocného obtížné až nemožné. Při propagaci do očnice způsobuje nádor diplopii a v pokročilém stavu i amaurózu.

Na skiagramu je patrná kondenzace kostí, v sytém stínu jsou různě velká difuzní projasnění bez přesných hranic. Na periferii lze často pozorovat radiálně uspořádaná kostěná nebo zvápenatělá spikula, která většinou vyniknou jenom na intraorálním snímku; popisují se jako „efekt slunečních paprsků“.

Léčba

Komplexní, vedle chirurgické léčby se
na ní podílejí také radiační terapie a chemoterapie.
 Prognóza onemocnění je špatná, procento přežívají
cích nemocných je velmi nízké. Nádor zpravidla i po
radikálním výkonu recidivuje a záhy metastázuje,
ponejvíce do plic.