Parodont
Závěsný aparát zubu. Prodont tvoří: gingiva, parodontální vazy (periodontium), zubní cement, alveolární kost.
Gingiva
Gingiva se dělí na gingivu marginální (volnou) a gingivu připojenou (alveolární). Marginální gingiva vytváří interdentální papily. Účastní se také na tvorbě gingivodentálního spojení. Od alveolární (připojené) gingivy ji zevně v 50 % odděluje paramarginální rýha. Zevně je kryta parakeratoticky rohovějícím dlaždicobuněčným vícevrstevným epitelem. Povrch interdentální papily přivrácený k zubu a vnitřní plocha gingiválního sulku je kryta vícevrstevným dlaždicobuněčným nerohovějícím epitelem.
Alveolární (připojená) gingiva má koronámí ohraničení gingivodentálním spojením a končí na mukogingivální hranici. Kryta je rohovějícím epitelem. Její šíře je proměnlivá, může i chybět. Minimální šíře by měla být 2 mm, protože pak je připojená gingiva schopna ochránit gingivodentální spojení před poškozováním mechanickým tahem.
Parodontální vazy (periodontium)
Rozlišujeme supraalveolární a intraalveolámí vazy. Supraalveolární vazy spojují zub s gingivou, zuby navzájem a přitlačují gingivu k zubu. Zajišťují turgor gingivy. Intraalveolámí vazy kotví v cementu a kosti. Spojují zub s kostěným lůžkem. Většina vazů probíhá šikmo. Mezi závěsnými vazy je tzv. plexus intermedius, v němž probíhají cévy a nervy. Největší hustota vazů je v koronámí části kořene.
Zubní cement
Zubní cement je velmi významnou částí parodontu. Rozlišujeme několik typů zubního cementu: acelulární afibrilární cement, pokrývající malé okrsky skloviny a dentinu v blízkosti cemento-sklovinné hranice, acelulární vláknitý cement se nachází v krčkové a střední části kořene, jeho povrch je hustě pokryt závěsnými periodontálními vazy, celulární vláknitý cement se tvoří po celý život, největší šířku dosahuje v apikální krajině. Zdá se, že nemá větší úlohu v připojení zubu ke kosti, protože kolagenní vlákna jím jen procházejí.
Alveolární kost
Na povrchu alveolární kosti se nachází kompakta, pod ní spongiózní kost s kostní dření. Kompakta při přítomnosti zubů může být místy defektní. Při lokali zaci defektu kompaktní kosti u krčku zubu hovoříme o dehiscenci, je-li v průběhu kořene, jmenujeme ten to defekt fenestrace. Kompakta přechází z povrchu kosti i na stěnu lůžka zubu, které vystýlá. Na vrcholu interdentálních sept se kompakta nazývá lamina dura.