MODERNÍ POSTUPY V ENDODONCII

Cílem moderních postupů je zkracovat dobu ošetření a možnost řešit i komplikovanější situace. V dřevných dobách endodoncie byla šance na záchranu zubu postiženého zánětem zubní dřeně velmi malá. Proto zubaři přistupovali raději k vytržení zubu než ke zdlouhavému ošetření s nejasným koncem. Dnešní situace je ale o poznání jiná a ošetření kořenových kanálků zvládá většina zubních lékařů. Existuje také určité procento stomatologů, které využívá nejen současné postupy, ale soustředí se na práci s ozonem, mikroskopem či ultrazvukem.

OZON

První novinkou, kterou si představíme, je ozon. Ozon je plyn pro bakterie vysoce toxický. Udává se, že účinnost proti bakteriím je až 99 %. Jeho použití je tedy mimo jiné ideální i v endodoncii, kde se ozon napustí do kořenového kanálku na závěr jeho čištění – opracování – a on se postará o bakterie, které ještě přežily. Aby plyn neunikal mimo kanálek a pacient jej nevdechoval, je ošetřovaný zub opatřený speciálním návlekem, jenž jej úplně izoluje od dutiny ústní. Přístroj kontroluje uzávěr návleku, a pacient je tak v naprostém bezpečí. Touto dezinfekcí se zlepšuje prognóza zubu. Jedná se však o placený nadstandard.

MIKROSKOP

Vstupy do kořenových kanálků, které musí zubní lékař opracovat, jsou menší než tečka za větou v tomto článku. Proto se někdy využívá speciálních mikroskopů. Hned na první pohled se liší od těch laboratorních. Přístroj je zavěšený na silném mechanickém rameni nad křeslem a po usazení pacienta je nastaven a zamknut v příslušné pozici. Ošetřovaný zub je tak v zorném poli a lékař má obě ruce volné. Ošetření může pozorovat prostřednictvím okulárů nebo na připojeném monitoru při zvětšení 2–40x. K mikroskopům je k dispozici i sada speciálních nástrojů příslušné velikosti, které nabízí lékařům, kromě přesněji vedených výkonů, i další možnosti, jako je například odstranění hluboko zalomeného nástroje.

ULTRAZVUK

Velmi rozšířený a oblíbený nástroj. Většina pacientů se s ním již setkala třeba při odstraňování zubního kamene. Nástroj má několik různých koncovek od plochých po zahrocené, které jsou rozkmitány ve vysokých frekvencích a jemně „oškrabávají“ povrch zubu. V endodoncii se používají k ohlazení stěn dřeňové dutiny, čímž usnadní nalezení vchodu do kořenových kanálků. Jednotlivé vstupy se dají ultrazvukem také rozšířit, což nám zlepší přístup dalšími nástroji a následné endodontické ošetření.

CAD/CAM

Tuto metodu jsme již zmínili v článku o postendodontickém ošetření. Jedná se o zhotovení čepové korunky „na počkání“. Pomocí intraorální kamery se naskenuje situace v ústech a na počítači se vytvoří trojrozměrný model korunky. Ta je pak automaticky vysoustružena z keramického bločku před zraky pacienta. Korunka se nakonec usadí a nacementuje do kořenového kanálku ošetřeného zubu.

KONCEPCE „JEDNONÁSTROJOVÉ“ ENDODONCIE

Je zatím nepříliš rozšířenou myšlenkou, aby si každý pacient koupil svůj nový kořenový nástroj. Ač se to může na první pohled zdát jako tahání peněz z pacientů, není to až tak pravda. Průměrná životnost klasického kořenového nástroje je zhruba 4–5 použití (záleží na výrobci), což například u stoličky se čtyřmi kanálky je právě jeden pacient. To je také zahrnuto v ceně ošetření. Tato koncepce jen navrhuje, aby měl pacient možnost zakoupení nástroje o přesné velikosti, u kterého bude mít jistotu, že je nový a neopotřebovaný. Opotřebované nástroje se totiž snadno lámou. Některé, podle této myšlenky upravené, nástroje už nejdou opakovaně nasadit do vrtaček, což slouží jako bezpečnostní mechanizmus. Lékaři si od toho slibují snížení počtu komplikací ze zalomených nástrojů.

Až budoucnost ukáže, které z těchto metod se běžně rozšíří a stanou se „ošetřením na pojišťovnu“ a které zůstanou pouze neobvyklým nadstandardem.