NÁDOR SLINNÝCH ŽLÁZ

Jako nádor označujeme stav, kdy se buňka či skupina buněk našeho organizmu začne nekontrolovatelně dělit a růst. Buněk abnormálně přibývá a nedochází k jejich přirozené smrti. To vede ke vzniku nových útvarů, tzv. novotvarů neboli nádorů. Nejčastěji dělíme nádory na zhoubné a nezhoubné. Nezhoubné (benigní) nádory neohrožují postiženého na životě, protože neprorůstají do okolních tkání a nezakládají druhotná nádorová ložiska, tzv. metastázy, a bývají dobře léčitelné. Naopak zhoubné nádory se chovají agresivně a častokrát napadají i okolní tkáně. Nejhorší je fakt, že vysílají do organizmu nemocné buňky, které vytvoří metastatické ložisko.

ZHOUBNÉ NÁDORY SLINNÝCH ŽLÁZ

Nádory slinných žláz jsou zhoubné z 25 %, přičemž většinou se jedná o karcinomy. Zhoubným nádorům slinných žláz někdy předchází Sjögrenův syndrom, což je nemoc, při které dochází k zánětu a zániku tkáně slinných a slzných žláz. Doposud nebyly odhaleny všechny příčiny vzniku nádorového bujení. Mezi známé původce změn v chování buněk patří například různé chemikálie, kouření, alkohol (především tvrdý), nezdravý životní styl, chronické záněty slinných žláz a jiné. Po atomových útocích na Hirošimu a Nagasaki se v napadených oblastech zvýšil výskyt žlázových nádorů. Usuzuje se, že nadměrné vystavení účinkům radiačního záření může způsobit nádorovou přeměnu žlázových buněk, protože jsou na tyto paprsky citlivější než jiné buňky lidského těla. U nádorových onemocnění hrají také velkou roli vrozené předpoklady.

VÝSKYT NÁDORU SLINNÝCH ŽLÁZ

Slinné žlázy bývají nádorovým procesem postiženy relativně často, nicméně ze 75 % se jedná o nezhoubné útvary. Nádor slinných žláz je diagnostikován především u dospělých. Zhoubným procesem bývají nejvíce postiženy patrové, příušní a podčelistní slinné žlázy.

PROJEVY RAKOVINY SLINNÝCH ŽLÁZ

Při nádoru patrových slinných žláz pacient cítí při přejíždění jazykem přes patro drobné polokulovité vyklenutí, které bývá umístěno mimo střed. Pokud pacient nosí horní celkovou náhradu, začíná mu vlivem vyklenutí padat. Nádor podčelistní a příušní slinné žlázy se projevuje jako tuhý útvar, který může bolet. Růst zhoubného nádoru ve slinných žlázách je rychlý. Komplikací výskytu karcinomu slinných žláz je vředovatění jejich povrchu, zanesení infekce do nádoru nebo periferní obrna lícního nervu. V důsledku obrny se postiženému obtížně vyslovuje, při přijímání potravy mu netěsní rty a celkově je jeho obličej nápadně asymetrický. Vzácněji se vlivem karcinomu rozpadá přilehlá kost.

DIAGNOSTIKA MALIGNÍCH NÁDORŮ SLINNÝCH ŽLÁZ

Pokud přijdete k lékaři s podezřením na nádor slinné žlázy, pošle Vás na specializované vyšetření. Nejvíce využívanou diagnostickou metodou je sialografie, což je rentgenologické vyšetření, při kterém se slinná žláza napustí kontrastní látkou. Často se využívá i ultrazvuk, pomocí něhož je lékař schopen říct, zda se vůbec o nádor jedná nebo zda jde zduření podmíněné cystou. Mezi další používané metody při podezření na nádor slinných žláz patří počítačová tomografie a magnetická rezonance. Diagnostická excize, což je vynětí části tkáně za účelem histologického vyšetření, se v případě nádoru slinných žláz nepoužívá, neboť existuje riziko rozsevu nádorových buněk do okolí. Obrazně řečeno, představte si nádor jako pytlík se semínky. Při diagnostické excizi by se mohla semínka dostat mimo pytlík a vzklíčit jako další nádor. Histologické vyšetření nádorových buněk se provádí rovnou při operaci nádoru slinných žláz. Karcinomy slinných žláz metastazují do mízních uzlin, některé typy nádorů se šíří i do kostí a plic. Může se stát, že metastázy jsou prvním klinickým projevem nádoru.

LÉČBA NÁDORU SLINNÝCH ŽLÁZ

Léčebné postupy se při nádoru slinných žláz liší v závislosti na velikosti nádoru a vlastnostech nádorových buněk. Vzhledem k tomu, že karcinomy mají tendenci prorůstat do okolní tkáně, je nutné volit chirurgické postupy s vyšší radikalitou a vyoperovat nádor i s přilehlými tkáněmi. Při karcinomu příušní slinné žlázy se v případě méně agresivních a malých nádorů odstraňuje celá slinná žláza, ale je zachován lícní nerv, který se v ní větví. Pokud je maligní tumor příliš velký, je nutné zvolit radikálnější postup, který lícní nerv nešetří. Lícní nerv pak může být rekonstruován transplantátem z nervu lýtka nebo ucha. Karcinomy patrových slinných žláz je nutné vyoperovat i s kostním podkladem, který zde tvoří tvrdé patro. Vzniklý otvor mezi nosní a ústní dutinou se uzavírá plastikou nebo takzvanou obturační protézou. Je nutné vyoperovat mízní uzliny postižené metastázami. Karcinomy slinných žláz málo reagují na ozařování a chemoterapii, proto se tyto léčebné metody používají spíše jako doplňkové.