Zubní kaz a genetické předpoklady

Kaz je chronické onemocnění postihující zubní tkáně a jeho podkladem je demineralizace a destrukce zubu způsobená kyselinami, které produkují bakterie jako vedlejší produkt svého metabolismu. Z toho můžeme vyvodit čtyři základní bezpodmínečně nutné podmínky pro vznik kazu: 

• vnímavý zubní povrch 
• bakterie 
• sacharidy
• čas

Více o tom, jak zubní kaz vzniká, si můžete přečíst zde.

Mnoho faktorů ovlivňujících náchylnost k zubnímu kazu souvisí více méně s genetikou. Povrch zubu tj. zubní sklovina, je v přeneseném slova smyslu jakousi bariérou, která odolává působení kyselin nejdéle. U jedinců se silněji vyvinutou a lépe mineralizovanou sklovinou  bude proces tvorby kazu složitější. Významnou roli také hraje slina. Její množství a složení významně přispívá k ochraně zubu. U některých jedinců vrozeně obsahuje větší množství minerálů, které jsou schopné se začlenit do již povrchově narušené skloviny a tím ji v podstatě opravit. V neposlední řadě je do určité míry děděna také schopnost obrany imunitního systému, jež hraje výraznou roli v boji proti patogenům. U lidí se sníženou imunitní odpovědí pak může být složení mikrobiomu (společenství mikroorganismů v ústech) nepříznivě nakloněno ve prospěch takových bakterií, které stojí za produkcí kyselin, a v konečném důsledku i vytvořením kazu.

Co na to říká věda

Tato problematika je již po delší dobu předmětem mnoha studií, a přestože je výše uvedená  role genetiky nezpochybnitelná, výsledky nejsou tak jednoznačné. Vědci se shodují, že dědičnost kazivosti je skutečně složitá, ovlivněná nejen mnoha genetickými variantami, ale také důležitými interakcemi mezi genetickými a negenetickými faktory, které se mohou měnit i v průběhu života.

V genech nebo naučené?

To, co mnozí mohou považovat za zděděnou kazivost, mohou být často spíš přejaté návyky. V rodinách můžeme pozorovat „trendy“ péče o dutinu ústní, a tak se často stává, že u rodičů, kteří nedbají o správnou hygienu dutiny ústní, můžeme totéž pozorovat i u dalších generací. Důležitou roli hraje také výživa, kdy zvýšený příjem cukrů vede k většímu riziku tvorby kazu. Pokud se tyto fakty spojí například s některým z výše zmíněných zděděných skutečných genetických faktorů, je velmi rychle zaděláno na přítomnost kazivých lézí a častokrát i vícečetných, zejména pokud se jedná o mléčný chrup.

 Jak vyzrát na genetiku

Je na místě zdůraznit, že samotný zubní kaz se nedědí. Prostředí dutiny ústní nebo stavba zubu mohou zvyšovat náchylnost k jeho vzniku, ale bez přítomnosti plaku, přísunu sacharidů a působení času k tomuto procesu nedochází. Laicky řečeno, čistý zub se nezkazí a pokud budete o chrup (i s mezizubními prostory) správně pečovat a pravidelně navštěvovat zubního lékaře a dentální hygienistku, nemusíte se kazů obávat.