Photo 153068412 / Antibiotic © Artinun Prekmoung | Dreamstime.com
A

Antibiotika v zubním lékařství

Bakterie žijí všude kolem nás, jsou naší součástí. Je to nejrozšířenější skupina organismů na světě. Bakterie je jedna buňka mikroskopické velikosti. Přítomnost bakterií je pro nás jak pozitivní, tak i negativní. Velké téma je například pozitivní funkce střevního mikrobiomu, kdy bakterie napomáhají trávení, vytvářejí vitamíny a podporují imunitní systém. Naopak právě bakterie jsou původci rozličných infekcí s všemožnými projevy, od angíny až po zubní kaz!

Antibiotika (ATB) jsou velmi široká skupina léků. Používají se pouze k léčbě či profylaxi bakteriálních infekcí. Jejich působením se bakterie přestávají množit nebo jsou dokonce usmrceny. 

Velmi důležitý fakt je ten, že antibiotika neovlivňují pouze jednoho jedince, ale veškerý bakteriální ekosystém na planetě. Tedy bakterie neustále vytvářejí nové a nové mechanismy, jak se antibiotikům bránit a ty se stávají neúčinná. Proto je třeba ATB používat s rozvahou a jen v indikovaných případech. Rozhodnutí o užívání antibiotik je plně v kompetenci ošetřujícího lékaře!

Ústa jsou plná bakterií všeho druhu a zánětlivá onemocnění vyvolaná právě bakteriemi jsou zde častá o vcelku dobře rozpoznatelná. 

ATB se v zubním lékařství nasazují v akutních stavech k léčbě nejčastěji kolemčelistního zánětu, osteomyelitidy,  nebo třeba těžších forem zánětu dásní. Dále mohou pomoci při léčbě parodontózy a jiných onemocnění. Jindy se ATB nasazují profylakticky u plánovaných chirurgických výkonů rizikovým pacientům, kteří mají například umělou srdeční chlopeň nebo mají z nějakého důvodu oslabenou imunitu.

V některých případech je možné antibiotickou terapii odvrátit provedením vhodného chirurgického zákroku, například protětí oteklé dásně a vypuštění zánětlivé tekutiny či extrakce příčinného zubu.

Pokud se lékař rozhodne pro ATB, má možnost zvolit léčbu empirickou, kdy nasazení léku nepředchází laboratorní zjišťování konkrétní bakterie, která problémy způsobuje anebo léčbu racionální, kdy se ze vzorku v laboratoři zjistí přesný původce nemoci a nasadí se ATB, která na danou bakterii zabírají.

Léková forma je ve stomatologii nejčastěji v podobě tablet u dospělých či sirupů u dětí. Používají se také formy k místní aplikaci, například do zánětlivě zasaženého lůžka po vytržení zubu či do parodontálního chobotu.

Lékař musí být důkladně obeznámen s aktuálním zdravotním stavem pacienta, zjišťuje alergie na antibiotika, choroby, užívané léky, těhotenství či kojení a další důležité informace, aby zvolil vhodný druh léku .

Zubní lékaři ve většině případů sahají pro ATB se širším spektrem účinku. V první řadě se bavíme o beta-laktamové skupině, kde nejužívanější část představují peniciliny (Duomox, Augmentin, …). Alternativou při alergiích jsou linkosamidy, z této skupiny velmi oblíbený klindamycin (Dalacin). 

Antibiotika se vyvíjí od první poloviny 20. století, jsou to zatím „účinné“ zbraně proti bakteriálním infekcím. Neužívejte je bez doporučení lékaře a vždy dbejte jeho pokynů!

MDDr. Kateřina Podušková

Jsem zubní lékařka a také maminka. Studovala jsem na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zubní lékařství je zároveň mým koníčkem a ke své práci cítím velkou pokoru a zodpovědnost. Velmi mě potěší, pokud Vám naše články přijdou k užitku a trochu přiblíží svět stomatologie.
Více informací
Chcete dostávat emailové novinky?