Zubní plak

Zubní plak neboli biofilm je získaný měkký povlak zubů s vlastní strukturou, je složený z bakterií, jejich produktů, zbytků potravy a složek ze slin. 

Základ pro tvorbu zubního plaku se tvoří již několik sekund po vyčištění zubů. Jedná se o takzvanou dentální pelikulu, neviditelnou blanku tvořenou složkami ze slin. Tato vrstva zlepšuje adhezi (přichycení) mikroorganismů, na druhou stranu také slouží jako ochrana povrchu zubu a zásobárna důležitých iontů ze sliny.

Bakterie na pelikule se množí, v rámci několika dní se v plaku objevuje více druhů, v horizontu dvou týdnů je rozšiřováno spektrum anaerobů (bakterie žijící bez kyslíku).

Svými toxickými produkty poškozují bakterie povrch zubu, v dásňovém žlábku také měkké tkáně kolem zubu, což v delším časovém horizontu vede ke vzniku kazu či zánětu dásně a závěsného aparátu zubu (tzv. parodontu). Při neléčení těchto onemocnění se mohou bakterie dostat krevním oběhem dál do těla a působit závažné potíže. Z tohoto důvodu je nutné plak odstraňovat ze všech plošek zubu.

Mezizubní prostory

Samotná zubní korunka se dělí na pět ploch. Kromě tří, které jsou dobře viditelné a dostupné štětinám kartáčku, máme ještě dvě další, na které se často při hygieně zapomíná. Jedná se o tzv. mesiální a distální plochu, což jsou právě zmíněné mezizubní prostory. Především na zadních zubech jsou tyto plochy velké a tvarované jako „cukrářský piškot“, proto je nelze správně vyčistit nití.

Mezizubní kartáčky

Mezizubní kartáček se skládá z rukojeti a drátku, na který jsou kolmo připevněné štětinky. Drátek musí být dostatečně stabilní a flexibilní, aby mohl být zaveden do mezizubí bez nechtěného ohnutí či poškození měkkých tkání. Stejně je tomu u štětinek, jež musí mít správnou délku i šířku, aby prostor dostatečně vyplnily od jedné plochy zubu k druhé, včetně dásňového žlábku. 

Každý člověk má prostory mezi zuby jinak velké, proto na trhu existuje několik velikostí mezizubních kartáčků. Obvykle je potřeba více velikostí na rozličné prostory, přičemž po vyléčení zánětu dásní díky pravidelnému používání kartáčku se velikost může změnit. 

Zánětem postižená dáseň je zbytnělá a při podráždění kartáčkem krvácí. Tento stav je normální a do několika dnů vymizí, nejedná se o důvod k tomu přestat kartáček používat.

Správnou velikost vybírá dentální hygienistka či zubní lékař. Kartáček je nutno používat minimálně jedenkrát denně, spíše večer.

Zubní nit

Dentální nit slouží k doplnění hygieny tam, kam se mezizubní kartáčky nedostanou (např. těsné prostory mezi zuby).

K dostání je velké množství druhů zubních nití. Odborníci většinou doporučují spíše nevoskované nitě, které mají lepší schopnost stírat plak.

Úchytů pro nit existuje rovněž více. Důležité je, aby byla nit používána správně.

Napnutá nit se pilovitým pohybem zavede do mezizubního prostoru (pozor na poranění papily, je nutno postupovat opatrně). Zde se nit natočí tak, aby „objímala“ zub ve tvaru písmene C. V této pozici opatrně stíráme plak mezi papilou dásně a zubem z obou stran.