Nová korunka zubu navrátí ztracenou mechanickou odolnost, funkci i vzhled intaktního zubu. Sílu a lesk takto získají zuby původně oslabené velkým kazem, zuby po ošetření kořenových kanálků nebo zuby zasažené traumatem. S novými korunkami docílíme například i lepších skusových poměrů a v neposlední řadě estetické korekce tvaru a barvy. Korunky mohou být také různě upravovány a obohaceny o kotevní prvky, které nesou snímatelné náhrady. 

Pro můstky platí to stejné, s tím, že obsahují falešné korunky, takzvané mezičleny, které suplují ztracené zuby.. K fixním můstkům řadíme dále také adhezivní můstky. Tento typ náhrady se zhotovuje s výhodou v předním úseku chrupu. Vlepuje se pomocí křidélek na zadní část vedlejšího zubu. Broušení zde je minimální či žádné.

Protetické výrobky obecně vznikají mimo ústa pacienta. Je na místě vyzdvihnout zde práci zubních techniků, kteří se zubaři úzce spolupracují. 

Rozhodnutí zda zub obrousit či nikoli předchází pečlivé vyšetření, zhotovení rentgenových snímků a na základě toho zjištění  dosavadní kondice zubu.

Často je nová korunka až poslední třešničkou na dortu. Zuby živé zasažené velkým kazem je nutné řádně ošetřit, dostavit plastickým materiálem a pak teprve nabrousit. Zuby se zaplněnými kořeny se například opatřují zpevňujícím čepem a také se dostavují plastickým materiálem před finálním broušením. Další možnost je zhotovení kořenové nástavby, aby bylo možné korunkou osadit jen zbylý kořen.

Lékař pacienta poučí o povaze ošetření, nabídne varianty materiálů a vysloví s tím související cenovou kalkulaci.

V první návštěvě lékař pacientovi zhotoví otisk původní situace, vytvoří si takto raznici, kterou po obroušení zubu naplní tekutým plastovým materiálem a zhotoví razidlovou provizorní korunku. Tu nacementuje provizorním cementem. Tento moment je důležitý především z důvodu snížení citlivosti živého nabroušeného zubu, dále zuby po ztrátě styčných kontaktů s okolím rádi cestují do nepříznivých pozic a finální korunka by nemusela sedět.

V lokální anestezii lékař nabrousí zub do požadovaného tvaru nejlépe se schůdkem u dásně, aby bylo jasně patrné, kde má korunka na zub dosednout.

Situaci z úst je potřeba přenést do zubní laboratoře. To se provede buď klasicky pomocí otiskovací lžíce naplněné otiskovací hmotou anebo digitálně prostřednictvím zubního scanneru. Vždy se otiskují obě čelisti a doplní se skusový registrát. Důležité je vybrat vhodnou barvu.

Pokud ordinace disponuje moderním přístrojem, který umí naskenovat obroušený zub, navrhnout optimální tvar korunky a korunku vyfrézovat rychle na místě, může pacient odcházet s korunkou již v téže návštěvě. 

V laboratoři si zubní technik připraví modely podle otisku či skenu a vyrobí korunku pacientovi na míru. Pokrok se opravdu projevuje ve stomatologii všude. Technik dle svého vybavení může pracovat od sádrových modelů a klasických technologických postupů až po plně digitální procesy. 

V další návštěvě lékař sejme provizorní korunku, pahýl očistí a nacementuje novou korunku definitivním k tomu určeným cementem. Očistí přebytky cementu a zkontroluje, jestli korunka nevadí do skusu.

Životnost korunek a můstků není nijak specifikovaná, ale uvádí se asi 10 let. O zuby opatřenými korunkami a můstky je potřeba dobře pečovat a pečlivě čistit!