Jaké typy rentgenových snímků se dělají u zubaře a jak jsou nebezpečné?
Jen co dorazíte na vstupní prohlídku k zubnímu lékaři, sestřička vás zavede do temné místnosti. V té stojí bílý a podivně tvarovaný přístroj. Dostanete těžkou vestu, zakousnete se do tyčinky vyčnívající z přístroje a všechen lékařský personál se vzdálí. Stroj se kolem vás otáčí, ozývá se všelijaké pípání. Nakonec vás konečně někdo vysvobodí a těžkou vestu vám sundá.
Tím ale tohle podivné focení nekončí. Když dosednete na křeslo v ordinaci, hned vám lékař do úst vložímalou destičku a z druhé strany na vás míří něco, co připomíná malý kanón.
K čemu všemu tohle „focení“ je? Jak to funguje? Je to nebezpečné?
Jak vzniká rentgenový snímek
Rentgenové záření je proud částic, který vzniká v rentgenové lampě (také někdy označované jako rentgenka). Ta se schovává uvnitř podivného „kanónu“, který na vás míří na zubařském křesle. Tento „kanón“ se odborně nazývá tubus. Záření vzniklé v lampě projde vašimi tkáněmi, a pak dopadne na film, což je ta malá destička ve vašich ústech. Výsledný obraz, který na destičce vznikne, je rentgenový snímek.
Průchod rentgenového záření měkkými tkáněmi
Záření vzniklé v rentgence projde měkkými tkáněmi (svaly, sliznice, kůže apod.) s minimální absorpcí. Představte si měkké tkáně jako síťovinu, na kterou namíříte vodní pistoli. Voda (analogie k rentgenovému záření) v pistoli poměrně jednoduše projde síťovinou na druhou stranu. Teď si představte, že za síťovinou je malířské plátno (analogie k filmu). Voda, která prošla síťovinou, na malířském plátně vytvoří tmavé stíny v místech, kde se plátno namočilo.
Stejně je tomu i u měkkých tkání. Záření jimi projde s minimální absorpcí a dopadne na snímek, kde vytvoří tmavý obraz.
Průchod rentgenového záření tvrdými tkáněmi
Tvrdé tkáně (zuby a kosti) absorbují záření mnohem více než měkké tkáně. Zuby a kosti si představte jako houbu na mazání tabule, která vodu nasákne. Když budete na houbu stříkat z vodní pistole, tak na druhou stranu nic nepropustí. Na plátně bude světlý obdélníkový obrys houby v místech, kde vodu zastavila.
Tvrdé tkáně na snímku zanechají bílý obraz, kterému se říká stín. Ano, je to trochu matoucí. V lékařském prostřední se světlá místa na rentgenu označují jako stín a ta tmavá naopak jako projasnění.
Druhy rentgenových snímků
V tomto článku se zaměříme pouze na ty nejčastější snímky, existuje jich ale více. Některé názvy, které je možné u zubního lékaře slyšet, jsou tyto:
- ortopantomogram (OPG)
- bite-wing
- apikální snímek
- okluzní snímek
- snímky lebky
- počítačová tomografie (CT)
- Cone Beam Computed Tomography (CBCT)
Ortopantomogram (OPG)
Ortopantomogram je přehledový rentgenový snímek, na kterém zubní lékař vidí horní a dolní čelist, všechny zuby, v případě dětí dočasný i zakládající se stálý chrup, čelistní klouby i nosní a čelistní dutiny. Zároveň jsou zde vidět i např. cysty, nádory či zlomeniny. Velké kazy zde jsou také vidět, nicméně pro větší detail se musí dělat ještě menší snímky na zubařském křesle, takzvané „bite-wings“.
Jak funguje ortopantomografie
Přístroj je schopen zachytit tzv. panoramatický snímek, což je dost podobné funkci „panorama“, kterou má většina našich fotoaparátů v chytrých telefonech. Představte si, že stojíte na vyhlídce. Vlevo od vás stojí hrad a vpravo řeka. Hrad i řeka jsou od sebe odděleny lesem, a když chcete vyfotit normální fotografii, tak můžete zachytit buď jedno, nebo druhé. Tento problém můžete vyřešit tím, že zapnete funkci panorama. Fotoaparát telefonu zamíříte na hrad, zmáčknete kolečko pro zahájení focení, a pak pomalu otáčíte telefonem zleva doprava, až zachytíte hrad, les i řeku.
Stejně funguje i tvorba ortopantomografického snímku s tím rozdílem, že zachycujeme čelisti z jedné strany na druhou. Na jedné straně od vaší hlavy je zdroj záření a na druhé rentgenový film. Oboje se synchronizovaně otáčí, aby záření, které vyšlo na jedné straně, mohlo dopadnout na film umístěný na druhé straně.
Bite-wing snímky (interproximální projekce)
Překlad názvu bite-wing prozradí, že se jedná o složení slov „kousat“ či „zkousnout“ a „křídlo“. Tyto snímky se zhotovují pro detailní zobrazení mezizubních prostor mezi třenovými zuby a stoličkami horní i dolní čelisti. Musí se dělat zvlášť na levé a na pravé straně, celkem tedy dvakrát. Dají se také využít pro zobrazení přebytků cementů po fixaci korunek nebo pro kontrolu převisů protetických prací.
Pro zhotovení se využívá rentgenový film o různých velikostech (3 x 4 cm, 3 x 5 cm), držák na snímek a tubus s rentgenkou uvnitř.
Apikální snímek
Název pochází ze slova „apex“, což znamená hrot kořene zubu. Výše zmíněné bite-wing snímky zobrazí pouze korunky a krčky zubů, pokud je nutné zobrazit kořen, zvolí se apikální snímek. Postup je podobný jako u bite-wing snímků, jen se změní poloha snímku a použije se jiný držák. Pokud je v ústech zub podezřelý ze zánětu pulpy, je vhodné zhotovit apikální snímek a vyhodnotit, jestli se u kořene nachází periapikální granulom (laicky tzv. „váček“). Také se zhotovuje např. v průběhu endodontického ošetření. Více o endodontickém ošetření naleznete v tomto článku.
Jakou dostanu dávku záření z jednoho rentgenu?
V zubním lékařství jsou dávky záření poměrné nízké. Díky tomu je možné dělat pravidelné rentgeny u dětí od šesti let, v případě zdravotních problémů je možné zhotovovat snímky i u mladších dětí. Z jednoho rentgenu na zubařském křesle (apikální snímek nebo bite-wing) dostane člověk dávku 0,005 milisievert. Toto záření je srovnatelné k dávce, kterou dostanete každý den za běžného života z vesmíru. Z ortopantomografického snímku dostanete dávku 0,025 mSv (milisievert), což odpovídá hodnotě radiace ze tří dnů z normálního života.
Dávky záření z letecké dopravy
Pro srovnání: za jednu hodinu letecké dopravy dostanete 0,003 mSv a pouze jednu hodinu letecky cestujeme zřídka. Navíc k tomu ještě přidejte dávku 0,001 mSv, kterou dostanete na letišti při bezpečnostní kontrole. Pokud tedy poletíte do Egypta, což jsou zhruba 4 hodiny, tak to i s letištní kontrolou vychází na 0,021 mSv. S cestou zpět je to 0,042 mSv, což je skoro dvakrát tolik, co OPG snímek a osmkrát více než jeden bite-wing snímek.
Zubní lékaři zhotovují poměrně velké množství rentgenových snímků. Dutinu ústní bez kvalitních rentgenů nelze řádně vyšetřit. Kazy, které jsou viditelné pouhým okem, bývají již poměrně rozsáhlé a mohou zasahovat do zubní dřeně, což by pro vás znamenalo nutnost endodontického ošetření. Rentgenový snímek by tento kaz odhalil mnohem dříve, když by do dřeně ještě nezasahoval, a spravil by se prostou výplní, což vám ušetří čas i peněženku.
Rentgeny jsou schopny včas odhalit i závažnější onemocnění, než je zubní kaz (např. počínající nádorová onemocnění). Pořizování a vyhodnocování rentgenových snímků je tak nedílnou součástí správné diagnostiky. Dávky záření jsou naprosto minimální a výhody zhotovení rentgenů tak mnohonásobně převyšují jejich nevýhody.