Photo 244353337 © Евгений Полишко | Dreamstime.com
M

Molárová a incizální hypomineralizace (MIH)

Hypomineralizace je velmi častá vývojová porucha zubní skloviny, která postihuje až každé sedmé dítě. Jak se projevuje a jak se dá řešit si řekneme právě teď.

Nejprve pojďme nahlédnout do tajů struktury zubu. Zuby jsou velmi tvrdé minerální schránky ukrývající zubní dřeň. Mluvíme o sklovině, zubovině a cementu. 

Sklovina je nejtvrdší orgán v lidském těle. Je tvořena skoro z 90 % minerály a to krystalky hydroxiapatitu, dále obsahuje vodu a organické složky. Funkce skloviny je ochraňovat korunky zubů před nepříznivými vlivy prostředí v ústech. Proto je její kvalita i kvantita pro životnost zubu zásadní! 

Kvalitativní změny na sklovině popisujeme jako demineralizace. Demineralizace je jev, kdy se ze skloviny vyluhují minerální látky, sklovina se zkrátka se rozpouští. Tento jev je do jisté míry vratný.

Až každé sedmé dítě trpí molárovou a incizální hypomineralizací. Poškozené zuby jsou první stálé stoličky a horní střední stálé řezáky. Popsány jsou ještě další modifikace problému.

Jednoznačný vyvolávací faktor není určen, ale spekuluje se o dílčích vlivech například obecnému vlivu prostředí, předporodní a porodní komplikace, prodělaná onemocnění a léky užívané v raném dětství a další. Zuby se začínají formovat již v šestém týdnu těhotenství.

Charakteristické jsou ohraničené opacity různého zbarvení od bílé až po hnědou, léze jsou ostře ohraničené od zdravé skloviny. Opacitu způsobuje nedostatek minerálních krystalů ve sklovině, sklovina je v daném místě řidší, to způsobuje jiný lom světla a postižená sklovina je jinak průhledná či průsvitná oproti sklovině zdravé. 

Od pouhých bílých křídovitých flíčků můžeme dále pozorovat porézní změklou až odlamující se sklovinu v těch nejhorších případech. Škála projevů je široká, tím pádem i diagnostika!

MIH s sebou nese mnohé nepříjemnosti. Podle míry poškození se projevují různé komplikace, ať už se bavíme „pouze“ o estetice, dále se nabízí zvýšená citlivost, lehce zde dochází k obrušování zubů, zvýšené kazivost a mnoha dalším. 

Klíčové je odhalit MIH včas, od toho se odvíjí další vývoj komplikací.

Prvotním cílem je dobré zvládnutí ústní hygieny. Používat pastu s vyšším obsahem fluoridů. Jiné podpůrné zubní pasty či krémy s obsahem vápníku a fosfátů. Lékař může profylakticky zub nalakovat ochranným lakem bohatým na fluoridy. Výše zmíněné přípravky je třeba konzultovat s lékařem a uzpůsobit věku pacienta!

Vhodné je u postižených stoliček, pokud lékař provede překrytí zubního povrchu vysoce zatékavým výplňovým materiálem na bázi skloionomerního cementu.

Když předchozí metody selhaly musí se zahájit invazivní terapie odvrtání kazivých lézí a jejich vyplnění opět vhodným skloionomerním cementem. Lze také s výhodou aplikovat ochranné nerezové korunky, ale u těžkých případů je lepší zub extrahovat.

U stálých středních řezáků se řeší především estetika, postižení nebývá tak vážné.

Včasná diagnóza, preventivní opatření, motivace pacienta a častější preventivní kontroly jsou u MIH základní atributy k dlouhé životnosti zubu.

MDDr. Kateřina Podušková

Jsem zubní lékařka a také maminka. Studovala jsem na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zubní lékařství je zároveň mým koníčkem a ke své práci cítím velkou pokoru a zodpovědnost. Velmi mě potěší, pokud Vám naše články přijdou k užitku a trochu přiblíží svět stomatologie.
Více informací
Chcete dostávat emailové novinky?