N

Následky radioterapie v dutině ústní

Nádorová onemocnění postihují velkou část populace. Jednou z možností léčby některých typů těchto chorob je radioterapie, která má celou řadu dopadů na zdraví dutiny ústní. Radiační léčba vyžaduje velkou obezřetnost.

Nádorová onemocnění postihují velkou část populace. Jednou z možností léčby některých typů těchto chorob je radioterapie, která má celou řadu dopadů na zdraví dutiny ústní. Radiační léčba vyžaduje velkou obezřetnost ze strany pacienta i zubního lékaře, protože může vyvolat závažné změny v ústech.

RADIOTERAPIE A ZMĚNY V DUTINĚ ÚSTNÍ

Dutina ústní může reagovat na radioterapii mnoha způsoby. Nejčastěji dochází ke snížené tvorbě slin, vzniku tzv. radiačního kazu a změnám na závěsném aparátu zubů. Vlivem sníženého prokrvení tkání se zhoršuje hojení. Žvýkací svaly mohou reagovat na ozařování zvýšenou ztuhlostí, což má za následek sníženou schopnost pacientů otevřít ústa. Může dojít k odumření buněk čelistních kostí. U malých dětí se mohou vyskytnout odchylky od vývoje zubních zárodků.

SNÍŽENÁ TVORBA SLIN

Při léčbě ozařováním často dochází ke xerostomii, což je stav snížené tvorby slin. Je to dáno tím, že příušní slinné žlázy jsou vysoce vnímavé na radiaci a reagují na ni sníženou sekrecí sliny. Podčelistní, podjazykové a malé slinné žlázy tolik citlivé nejsou, proto jejich sekrece nebývá výrazněji postižena. Příušní slinná žláza produkuje řídkou slinu, ostatní velké slinné žlázy a většina malých tvoří slinu hustší a viskóznější. Dochází tedy ke změně kvality i kvantity sliny – zhoršuje se její omývací schopnost a její množství klesá. Důsledkem těchto změn bývá zvýšení kazivosti chrupu, vyšší výskyt infekcí a zhoršení stavu sliznic v dutině ústní, poruchy trávení, vnímání chuti, polykání a mluvení. Pokud je pacient nositelem snímatelné zubní náhrady, začne mít problémy s jejím držením v ústech. Řešením této situace je substituce sliny, o které je blíže pojednáno v článku Xerostomie nebo Radioterapie a péče o dutinu ústní.

 

RADIAČNÍ ZUBNÍ KAZ

Jako radiační je označován takový kaz, který se při terapii ozařováním rozvíjí rychleji než ostatní kazy. Na jeho vzniku se podílejí jak xerostomie, tak změny zubních tkání v průběhu radiační léčby, týkající se především zuboviny a zubní dřeně. Většina „normálních“ kazů se objevuje na místech, která jsou hůře dostupná pro slinu a pro ústní hygienu – například na krčkové části zubu, členitém reliéfu žvýkacích plošek, v mezizubních prostorách nebo na obnaženém cementu zubního kořene. Radiační kaz se vyskytuje i na atypických místech – vrcholech hrbolků zubů, řezacích ploškách řezáků nebo ve třetině zubu, která je blízko dásni. Zvýšené riziko vzniku radiačního kazu je za 2–6 měsíců od ozařování. Dochází k velkoplošné ztrátě skloviny a rychlému šíření kazu. Je nutné, aby měl pacient důkladně nacvičenou zubní hygienu a aplikoval si fluoridový gel v nosičích, které mu zhotoví zubní lékař. Dále jsou doporučovány výplachy antimikrobiálními roztoky a náhrada sliny. Je potřeba častěji absolvovat kontroly u zubního lékaře, nejméně jednou za 2 měsíce.

 

DOPAD RADIAČNÍ LÉČBY NA CELKOVÝ STAV DUTINY ÚSTNÍ A OKOLÍ

Radioterapie zapříčiňuje horší hojení v dutině ústní kvůli sníženému prokrvení tkání. Prodlužuje se tím délka hojení různých defektů v ústech a zvyšuje se riziko odumření kostních buněk. Proto by se 2 roky po absolvování radiační léčby neměly trhat zuby. Pokud jsou v ozařovaném poli čelistní kloub a žvýkací svaly, dochází k jejich vazivovým změnám. To má za následek ztížené, v horším případě až znemožněné otevírání úst, vyžadující včasnou rehabilitaci.

Závěsný aparát zubu reaguje na radiační léčbu zpomalením metabolizmu a změnou jak uspořádání, tak složení tkáně. To má za následek urychlení ústupu dásní a odhalení krčků, které mohou být citlivé a snáze se kazí.

 

ZÁVĚREM

Pacient by měl navštívit svého zubního lékaře co nejdříve po tom, co se dozví, že by měl podstoupit radioterapii. Zubní lékař navrhne plán léčby, který může být v případě včasného příchodu pacienta méně radikální. Menší radikalita je výhodná jak pro pacienta, tak pro lékaře. Důslednou spoluprací se zubním lékařem a ostatními odborníky se může pacient komplikacím radioterapie buď úplně vyhnout, nebo minimalizovat jejich negativní dopady na dutinu ústní.

 

MDDr. Radana Janovská

Chcete dostávat emailové novinky?