Ortodontický aktivátor
Aktivátor je bimaxilámí snímací ortodontický přístroj. Poměrně objemné tělo přístroje v sobě spojuje elasticky nebo rigidně bázi pro horní a dolní čelist. Spojení bází je provedeno podle individuálně stanoveného konstrukčního skusu, který odpovídá změnám mezičelistního vztahu podle léčebného plánu.
ORTODONTICKÝ AKTIVÁTOR
Princip přístroje byl popsán v roce 1902 Robinem jako monoblok. V roce 1935 zavedli Andresen a Haupl do terapie klasický aktivátor jako spojenou horní a dolní bázi bez retenčních a aktivních prvků („norský systém“). Přístroj byl v ústech zcela pasivně a pacient jej držel aktivně ve skusu. Přístroj se osvědčil a prošel dlouhým vývojem. Zejména ve 2. polovině 20. století se objevila řada modifikací tohoto typu přístroje s aktivními konstrukčními prvky, s elastickými spojovacími systémy horní a dolní báze (Bimler, Stockfisch, Karwetzky), další vývojová linie představuje různé typy skeletování (Klammt, Baiters).
Specifickou variantou v linii aktivátorů je funkční regulátor podle Frankela, kde pryskyřičné části přístroje jsou v podobě skeletovaných clon přemístěny do vestibula.
Další modifikací aktivátoru jsou přístroje s výrazně vertikálně překompenzovaným konstrukčním skusem, vycházející z Herrenova „švýcarského“ aktivátoru (Harvold a Woodside). Vertikální oddálení zubních oblouků je 10 mm a více, což ztěžuje adaptaci na přístroj a otázkou zůstává možné přetěžování temporomandibulárního kloubu.
PRINCIPY PŮSOBENÍ ORTODONTICKÉHO PŘÍSTROJE TYPU AKTIVÁTOR
Sagitální a vertikální změna polohy dolní čelisti daná konstrukčním skusem vyvolá svalové napětí, změnu funkčních vztahů mezi jednotlivými svalovými skupinami a změnu silového pole, v němž jsou zubní oblouky umístěny a které tvoří svalstvo tváří, rtů, jazyka a žvýkací svaly. Tyto změny jsou zdrojem síly, která je konstrukčními prvky aktivátoru přenášena na zuby a přes periodoncium na kost alveolárního výběžku, případně báze čelistí. U snímacích přístrojů působí tato síla přerušovaně. Důsledkem je přestavba tkání periodoncia, remodelace alveolární kosti (apozice a resorpce), stimulace a částečné usměrňování růstové aktivity v suturách, přestavba mandibuly a růstová aktivita v čelistním kloubu.
Přístroje typu aktivátor cíleně využívají růst čelistí, lze jimi efektivně řídit výměnu chrupu a upravovat sagitální vztah čelistí i hloubku skusu. Účinek aktivátoru lze doplnit použitím zevního tahu.
