Otrava fluorem
Fluor má zásadní význam při růstu zubů, dále pro zubní sklovinu, kde zadržuje růst a metabolizmus bakterií (kariostatické působení). Otravu fluorem dělíme na akutní a chronickou a ačkoli se jedná o poměrně vzácné onemocnění, vzbuzuje velký zájem veřejnosti.
AKUTNÍ OTRAVA FLUOREM
Může vzniknout např. náhodným požitím insekticidů obsahujících fluor nebo prostředků pro hubení hlodavců. Možné je i jednorázové požití většího množství tablet NaF: ale teprve po požití asi 150 tablet (každá s obsahem 0,25 mg fluoru) se u dětí objevují bolesti a křeče v břiše, zvracení, celková slabost, zvýšené slinění a slzení. Symptomy do několika hodin mizí. Fluoridy jsou rychle resorbovány v žaludku a tenkém střevu a vytvoří v krevním řečišti nerozpustný CaF2. Přitom vzniklá hypokalcemie, která má za následek komplex symptomů otravy.
Život dítěte není ohrožen ani při náhodném požití celého balení 250 tablet NaF (tj. 62,5 mg fluoru). Za letální dávku je považováno množství 70–140 mg NaF na 1 kg váhy. Přesto je nutno zajistit kontrolu podávání tablet dospělou osobou a malým dětem k nim zamezit přístup. Dojde-li přece jen k požití většího počtu tablet, je vhodné vyvolat zvracení a dítěti dát vypít větší množství mléka. Vhodný je i výplach žaludku 10% calciem chloratum (CaF2): omezí se tím resorpce fluoru. Dále lze jako antidotum opakovaně aplikovat nitrožilně kalcium (např. Calcium Biotika inj.) v dávce 10 ml.
CHRONICKÁ OTRAVA – FLUORÓZA
(synonyma chronická endemická fluoróza, chronická otrava fluorem n. fluoridy) Stav po dlouhodobě nadměrné expozici fluoru nebo jeho sloučenin. Intoxikace fluoridy se může objevit zejména jako následek dlouhodobé konzumace vody s vysokým obsahem fluoridů, chronického vdechování průmyslových prachů nebo plynů obsahujících fluoridy. Fluoróza je charakterizována kostními změnami sestávajícími z kombinace osteosklerózy a osteomalacic a ze skvrnité skloviny zubů (viz heslo) pokud k expozici došlo během vývoje skloviny. Podobný stav je znám i u dobytka, ovcí a jiných hospodářských zvířat a je následkem stejných faktorů, které způsobují intoxikaci u člověka, nebo následkem požití zvířecí potravy obsahující toxická množství fluoridů nebo pastvy na pastvinách kontaminovaných fluoridy z průmyslového prachu a plynů.
Kostní fluoróza není časté onemocnění. Podstatou postižení kostí je jejich sklerotizace, viditelná na rentgenogramech jako rozšíření kortikalis a zesílení trámčiny spongiózy. V různém rozsahu může postihnout celý skelet, tedy i kosti obličeje a čelistí. Ukládání fluoridů do kostí je ale velmi pomalé, proto v dětském věku kostní fluoróza vzniká jen výjimečně. Škodlivá dávka je zhruba padesátinásobek běžného dávkování.
Fluor přiváděný do organizmu se hromadí nejvíce ve tkáních, které obsahují vápník. Proto se příznaky chronické intoxikace objevují především na kostech a zubech. Při těžkých průmyslových otravách fluoridy bývá patrná i osifikace šlach a vazů v místě svalových úponů. Někdy dochází ke zúžení otvorů, jimiž vystupují mozkové a míšní nervy: to bývá příčinou jejich komprese a neuralgických bolestí. V oblasti obličeje mohou tyto bolesti působit diagnostické problémy. Osifikace předních páteřních vazů způsobuje deformace podobné Pagetově chorobě.
Ke stanovení správné diagnózy je nutný důkaz zvýšeného přívodu fluoridu, protože změny vyvolané intoxikací fluorem jsou nespecifické.