Recidivující afty neboli chronické afty
Afta* představuje jednu z nejčastějších nemocí dutiny ústní, jež postihne během života téměř každého jedince. Zhruba třetina populace však trpí chronickou formou aft zvanou recidivující afty. Jak toto onemocnění vzniká a zda-li se můžeme účinně bránit, se dozvíte v následujícím článku.
RECIDIVUJÍCÍ AFTY
Též aftózní stomatitida je chronickým onemocněním ústní sliznice, které postihuje velké procento (až 30 %) celosvětové populace. Recidivující afty jsou charakteristické svým dlouhodobým průběhem, trvajícím i desítky let, kdy se střídá akutní fáze, provázená výsevem aft, s různě dlouhou fází klidovou. Onemocnění se nejčastěji projevuje ostře ohraničenými vředy vyskytujícími se převážně na vnitřní straně tváří, rtů, hranách a spodině jazyka. Lokalizovaný výsev aft nám pomáhá vyloučit či brát v úvahu jiná zánětlivá onemocnění ústní sliznice. V současné době nejsme schopni laboratorně diagnostikovat recidivující afty, proto se zde opíráme o klinické pozorování ošetřujícím lékařem. Vzhledem k velké podobnosti recidivujících aft s projevy určitých systémových chorob (onemocnění postihující více orgánů) je správná diagnóza klíčová pro zvolení vhodné léčby. Většinou bývají všechny bolestivé vředy v dutině ústní nazývány aftózní stomatitidou, mnohdy však nesprávně.
SILNÁ BOLESTIVOST RECIDIVUJÍCÍCH AFT
Poškození sliznice dutiny ústní vlivem aft bývá doprovázeno silnou bolestivostí. Platí zde přímá úměra mezi velikostí a počtem aft. Recidivující afty mohou velmi znepříjemnit příjem potravin, tekutin a artikulaci. Vážné případy je nutno konzultovat s ošetřujícím lékařem, nejlépe stomatologem, a zvážit případnou hospitalizaci v nemocnici. U déle trvajících problémů často zaznamenáváme velké váhové úbytky podmiňující nedostatečný přísun živin, vitamínů a minerálů.
ROZDĚLENÍ AFT NÁM MNOHÉ PROZRADÍ
Ačkoliv není rozdělení aft do jednotlivých skupin pro běžného smrtelníka důležité, pomůže nám to alespoň se zorientovat v době léčby a trvání bolesti. Afty nejčastěji dělíme na ojediněle se vyskytující, vznikající například při mechanickém poškození ústní sliznice a následné zánětlivé reakci, a recidivující afty, provázené opakovaným výsevem aft v horizontu měsíců i několika desítek let. Recidivující afty dělíme podle závažnosti do třech skupin:
MALÉ AFTY (APHTHOSIS MINOR)
Drobné vřídky o velikosti několika milimetrů nepřesahující 1 cm. Zhojení se dostavuje v horizontu 10–14 dnů. Po vyhojení vřídku nevznikají jizvy.
VELKÉ AFTY (APHTHOSIS MAJOR)
Velké vředy o velikosti větší než 1 cm, které jsou silně bolestivé. Zhojení trvá 4–8 týdnů a často po něm vzniká jizva.
HERPETIFORMNÍ TYP RECIDIVUJÍCÍCH AFT
Je charakteristický výsevem mnoha drobných vřídků o velikosti několika milimetrů. Závažnost tohoto onemocnění spočívá v extrémní bolestivosti celé dutiny ústní a následné nemožnosti příjmů potravin.
PŘÍČINY A LÉČBA AFT
Příčina vzniku aft (obzvláště recidivujících aft) nebyla dosud objasněna. Vzhledem k této skutečnosti je problematické zvolit správnou léčbu, jež by fungovala nejen při probíhajícím onemocnění, ale zároveň měla preventivní potenciál. Bližší informace o možnostech léčby a předpokládaných příčinách vzniku aft najdete ve článku Recidivující afty: Příčiny vzniku a Afty: možnosti léčby.
* Pojem afta (jednotné číslo) pochází z řeckého slova afthai = puchýřky; často bývá chybně označován jako „aft“