Ostření lze provést nejčastěji v anestezii s  místním nebo svodným znecitlivěním. Pro delší a komplikovanější zákroky je možné zvolit různě hluboké stupně analgosedace až celkovou anestezii (CA).              

Nejpoužívanější látkou pro injekční znecitlivění ve stomatologii je articain v léčivém přípravku Supracain, jeho alternativami jsou například mepivacain či jiné látky, dále k povrchovému znecitlivění se nejčastěji volí lidocain. Supracain obsahuje pomocnou látku adrenalin, který zmírňuje krvácení a spotřebu léku ve tkáni. Jsou případy, kdy adrenalin není pro pacienta vhodný nebo je pacient alergik. Lékem volby zde bude právě mepivacain v přípravku bez adrenalinu, případně jiné přípravky, vše po důkladném vyšetření a zvážení lékařem.

Povrchové znecitlivění

K tomuto účelu se používají gely, vodičky či spreje s obsahem znecitlivující látky. Po aplikaci se znecitliví požadovaný okrsek sliznice či dásně. Tento druh znecitlivění se s výhodou využívá například u úzkostných pacientů před vpichem umrtvující injekce.

Místní (infiltrační, terminální) znecitlivění

Vyřazení koncových vláken nervových zakončení je možné všude tam, kde lokálně působící látka projde dobře do kosti. Vpich injekce se může provést v celé horní čelisti a mezi špičáky v dolní čelisti, zde je kost pro anestetikum dobře prostupná. V těchto místech může lékař aplikovat injekci přímo k ošetřovanému zubu. Dále se může anestetikum aplikovat speciálním aplikátorem pod tlakem tenkou jehličkou do prostoru mezi zubem a dásní, takzvaně intraligamentární anestezie nebo přímo do dřeně zubu, takzvaně intrapulpální anestezie.

Svodné znecitlivění

Tento typ znecitlivění využije lékař nejčastěji pro umrtvení zubů v dolní čelist, ta je vývojově méně propustná a je tedy potřeba znecitlivění nervu, ještě, než vstoupí do kosti. Injekce se píchne zevnitř dozadu do tváře. Dochází ke ztrátě citu v celé polovině dolní čelisti, dolního rtu a poloviny jazyka.

Existují i další metody aplikace anestetik, ale s menší frekvencí.

Komplikace znecitlivění

• Místní komplikace jsou dané jednak vpichem a dále působením LA. Každá injekce představuje invazivní zákrok. Může dojít k poranění nervu, cévy či svalu, vzniku otoků. Dalšími komplikacemi jsou zanesení infekce, obrna lícního nervu, poruchy zraku a další.
• Celkové komplikace

Nevolnost, stresový kolaps, alergická až anafylaktická reakce, toxická reakce a jiné.

Před aplikací LA je nezbytné odebrat od pacienta předchorobí, takzvaně anamnézu. Lékař tak vyhodnotí rizika, která mohou s podáním léčiva souviset. I přes a skutečnost, že lokální anestetika jsou považována za velmi bezpečná, je potřeba postupovat obezřetně.

Na všechny komplikace je lékař připravený adekvátně reagovat.