V čem vlastně plaveme 

Chlor je důležitou součástí každého bazénu. Většina z nás má s nimi charakteristický zápach už neoddělitelně spojený. Funguje jako velmi dobrý dezinfekční prostředek proti bakteriím, plísním nebo řasám. Nevýhodou chloru je mimo jiné to, že v naší ústní dutině snižuje pH, to znamená, že máme v ústech kyselejší prostředí. Sklovina je tak oslabená a více náchylná k vnějším vlivům. Nízké pH v dutině ústní se ale tvoří i po jídle, po vypití kolových nápojů, případně po zvracení. Není to tedy nic neobvyklého. Problém může nastat v případě, že zuby jsou vystavovány těmto faktorům pravidelně. Sklovina nemá čas na remineralizaci, ke které dochází až když je pH v neutrálních hladinách. Toto dlouhodobé dráždění skloviny vede až tzv. erozi skloviny. 

Eroze skloviny a její řešení 

Toto poškození zubní tkáně má podobu bílých až nahnědlých flíčků na zubu. Tím, že je sklovina oslabená je i mnohem více náchylná na vznik zubního kazu. V případě, že něco podobného u sebe pozorujete, je nutné navštívit zubního lékaře. Poškozená sklovina bývá nahrazen bílou kompozitní výplní a v případě větších defektů i korunkou. V tomto článku se o korunkách dočtete více.

Měli bychom se tedy plavání obávat? 

Teď se tedy nabízí zodpovědět otázku, zda není plavání pro zuby nebezpečné. V případě, že se plavání nevěnujete vrcholově a nemáte dvoufázové tréninky, nemusíte se ničeho bát. Expozice chloru je v tomto případě zanedbatelná. Pokud však chcete udělat maximum pro ochranu zubů, 20 minut po plavání si vyčistěte zuby nebo si dejte alespoň žvýkačku. Tím urychlíte návrat kyselého prostředí v ústech do normálu a odstraníte zbytky chloru, které na zubech zůstaly. Více se o benefitech žvýkaček dočtete tady.